Ahoj Jiří,
jako medievalista bys mi mohl rozumět,
mám o obrazu trochu jinou pohádku, než je onen ubohej výklad obrazu jako komunikačního média,
komunikace je sice strašně silnej pojem, ohání se s ním každej,
no a pak je člověk sám, nemá klíč, nemá ani dveře, zeď, ani horizont,
není zavřenej ani otevřenej, sobecky venku i vevnitř,
nějaké „skrz“ snad nastane, skrznaskrz, skrz na druhou,
to je, kde je tvor, otvor, obraz, obrat, „dokonalý obrat“,
otočka nestačí, jedině obě strany (to je rub líce, líc rubu, líc líce, rub rubu) sakum pikum naruby naruby,
„rám obrazu jsi ty“ až pak bude s tebou,
lež lži, pravda lži, lež pravdy, pravda pravdy.
